diplodok

Úvod | Databáze prací | Vyhledávání | Odkazy

Vkládání dokumentů
Univerzita
Fakulta
Katedra
Obor
Jazyk
Typ práce
Název
Název upřesnující
Název anglický
Jméno autora
Přijmení autora
Rodné příjmení autora
Vedoucí práce
Rok obhajoby
Počet stran
Přílohy
Typ přílohy
Místo uložení
Klíčová slova	duchovní píseň, Morava, německá píseň, Sudety, zpěvník,
Klíčová slova anglicky	spiritual singing, song, hymnbook, German spiritual song,
Anotace	Sféra duchovního zpěvu tvoří modelový příklad prolínání dvou národních kultur. Německá duchovní píseň v Sudetech na jedné stran přechovávala germánskou tradici, na stran druhé do sebe nove vstřebávala vlivy české. Hymnologické odkazy obou zemí mají společnou bohatou základnu, která dodnes zůstává neprobádanou oblastí. Tato práce se pokouší vytvořit celkový přehled německé duchovní písně v českém prostředí se zamením na Moravu. První kapitola popisuje pedevším náboženskou situaci na Moravě a zabývá se problémem konfesionalizace. Líčí vlnu německé imigrace a kulturní obrodu baroka, která umožnila rozvoj různých náboženských korporací, a jako příklad jedné z nich uvádí literátská bratrstva. Další dvě kapitoly už mapují konkrétní výskyt německých katolických kancionálů na území Čech a Moravy, přičemž rozlišují řti kategorie zpěvníků. Prosté zpěvníky užívané v kostelech bez doprovodu, zpěvníky s generálbasem a zpěvníky určené pro soukromou pobožnost. Samostatný oddíl tvoří čtvrtá kapitola, jež zkoumá vývoj německé duchovní písně. Dějiny duchovního zpěvu v německy mluvících zemích znamenají totiž naprosto ojedinlý fenomén, který v evropské kultuře nemá konkurenci. Její kořeny sahají až do 12. stol., čímž došlo k vytvoření širokého repertoáru, jenž se formoval také v Sudetech. Právě na moravské kancionály se pak zaměřuje druhá část kapitoly. Závěrem jsme se pokusili analyzovat 40 písní z olomoucké agendy, která nejlépe reprezentuje barokní duchovní zpěv v Moravských kostelech. Pomocí komparační metody, která posloužila k srovnání s dalšími dvěma nejužívanjšími zpvěníky, se dospělo k několika dílčím závěrům. Jednak bylo možné posoudit, nakolik se měnila melodie a její zápis, a pak nakolik se písně přebíraly z protestantských zpěvníků a zda je tyto zpěvy vůbec možné považovat za nekatolické. V práci se podařilo odkrýt některé nové údaje a rozšířit tím soupis kancionálů. Záměrem však také bylo poukázat na nové nevyhnutelné směry v bádání, jako je například studium a zmapování rukopisných zpvěníků, nebo bez tohoto znamená německá duchovní píseň v českém teritoriu stále málo prozkoumanou oblast.
Anotace anglicky	Domain of spiritual singing constitutes a model example of mutual pervading of two national cultures. German spiritual song in Sudety (area in the territory of the todays Czech Republic along the borders with Germany and Austria) on one hand kept preserving a Germanic tradition; on the other hand, it newly kept absorbing Czech influences. Hymnologic references of both countries have a common rich base which has so far remained an unexplored area. In this thesis, I try to create a general overview of German spiritual song in the Czech surroundings focusing on the territory of Moravia. First chapter describes mainly a religious situation in Moravia and deals with a problem of confessionalization. It describes a wave of German immigration and cultural revival of baroque which enabled development of various religious corporations and it presents literary brotherhoods as an example of one of them. Next two chapters try to map a concrete occurrence of German catholic hymnbooks in the territory of Bohemia and Moravia distinguishing three categories of singers - first, simple hymnbooks used in churches with no accompaniment; second, hymnbooks with thorough bass and third, hymnbooks designated for private religious services. Fourth chapter constitutes a separate section investigating a development of German religious song in general. History of religious singing in the German-speaking countries is an absolutely unique phenomenon which has no competition in the European culture. It has roots as long ago as in the 12th century which enabled a creation of a wide repertoire which formed in Sudety too. And it is the Moravia hymnbooks what the second part of this chapter focuses on. In conclusion, I have tried to analyze forty songs coming from the agenda of Olomouc which best represents baroque spiritual singing in Moravian churches. With the help of a comparative method which was used for comparison with other two most frequently used hymnbooks, I have reached several partial conclusions. Partly, it was possible to judge to what extent melody and its score changed and partly, to what extent the songs were taken over from protestant hymnbooks and if it is ever possible to consider these songs non-Catholic. In my thesis, I have managed to reveal some new data and thus enlarge a hymnbook list. My other intention, however, was to point out some new inevitable trends in research, such as studying and mapping handwritten hymnbooks because without these sources, German spiritual song in the Czech territory still stands for only a slightly explored area.
Soubory	Žádné záznamy...