diplodok

Úvod | Databáze prací | Vyhledávání | Odkazy

Vkládání dokumentů
Univerzita
Fakulta
Katedra
Obor
Jazyk
Typ práce
Název
Název upřesnující
Název anglický
Jméno autora
Přijmení autora
Rodné příjmení autora
Vedoucí práce
Rok obhajoby
Počet stran
Přílohy
Typ přílohy
Místo uložení
Klíčová slova	Hudba, česká hudba, druhá polovina dvacátého století, hudební věda, Svaz Československých skladatelů, socialistický realismus
Klíčová slova anglicky	Music, Czech Music, Brno, 2nd half of the 20th century, Musicology, the Union of Czechoslovak Composers, socialist realism
Anotace	Výrazem „socialistický realismus“ se mínil základní koncepční směr socialisticky orientované umělecké tvorby. Jako jeho hlavní rysy se uváděly kvality stranickosti, lidovosti, pravdivosti. Klíčovým požadavkem byla sdělnost umění. Dále pak zásada, že dílo má podat specificky umělecký odraz reality v celé její historicko-vývojové společenské perspektivě, a to ve smyslu materialistického vývoje společenských řádů, tedy, že celá společnost spěje a vždy směřovala ke konečnému, ideálnímu, utopickému komunismu. Socialistický realismus také nastolil požadavek dialektické jednoty obsahu a formy. Dílo, obsahem socialistické, nemělo vystupovat jen jako výpověď o společenské perspektivě socialistického člověka, ale též svojí srozumitelnou formou a vůbec celým spektrem své funkční působnosti realizaci této perspektivy napomáhat. Spoluúčast umění na společenských přeměnách byla chápána jako doklad požadované pravdivosti umění. Podpora etablovaného mocenského komunistického systému a souhlasnosti s jeho ideologií se tak stala stěžejním atributem socialisticko-realistické tvorby. Nejdůsledněji byl socialistický realismus politicky prosazován a umělecky uplatňován v době stalinské diktatury. Následující studie se zabývá hledáním rozporu mezi mocenským požadavkem umělecké doktríny a jejím naplňováním či nenaplňováním, a to jak v otázkách distribuce mezi hudebníky i celou společnost (rozuměj coby analýza systému a organizace hudebního života), tak v rovině ideologické a estetické (tedy vlastní proměna uměleckého jazyka) v období stalinismu (1948–1953). V textu se zaměříme pouze na popis českého prostředí, pokusíme se o charakteristiku československých (českých) specifik fenoménu socialistického realismu.
Anotace anglicky	The term “socialist realism” aimed to define the basic conceptual direction of art that served to further the goals of socialism. Stated as its main traits were communist values, art the people could identify with, and a realistic manner of depiction. The key requirement was the communicativeness of art. Another major principle was that a work of art should reflect, in a specific manner, reality in its entire historical-evolutionary social perspective, in line with the materialist development of the social order, that is, presenting the idea that the entire humankind was moving towards the final, ideal, visionary communism. Furthermore, socialist realism commanded that there be a dialectical unity between the content and the form. A work, socialist in terms of its content, should not merely reflect the social outlook of the socialist man, it was also expected to abet in the coming true of this perspective by means of its comprehensible form, as well as the whole spectrum of its functional authority. The contribution of art to the process of social transformation was deemed to prove its desired verity. Promotion of the established system of communist rule and assenting to its ideology was the fundamental attribute of socialist realism. The dogma of socialist realism was most vehemently enforced in political terms and applied in art during the time of the Stalinist dictatorship. The present study seeks to pinpoint the discrepancy between the official communist artistic doctrine and its fulfilment, or non-fulfilment, both when it comes to the distribution among the musicians and the society as a whole (as an analysis of the system and organisation of musical life) and to the level of ideology and aesthetics (the actual transmutation of the artistic language) during the Stalinist era (1948–1953). The text will exclusively aim to describe the Czech milieu, and we will attempt to give an account of the Czechoslovak (Czech) specificities of the phenomenon of socialist realism.
Soubory	Žádné záznamy...