diplodok

Úvod | Databáze prací | Vyhledávání | Odkazy

Vkládání dokumentů
Univerzita
Fakulta
Katedra
Obor
Jazyk
Typ práce
Název
Název upřesnující
Název anglický
Jméno autora
Přijmení autora
Rodné příjmení autora
Vedoucí práce
Rok obhajoby
Počet stran
Přílohy
Typ přílohy
Místo uložení
Klíčová slova	Brno, Vídeň, Morava, městské farní kostely, chrámový hudební provoz, regenschori, kapelník, varhaník, městský věžný, hudebníci, fundatisté, inventáře, hudebniny, kostelní hudební nástroje, figurální hudba, josefínské reformy, Joseph II., sociální status hudebníků, Johann Georg Albrechtsberger, Leopold Hofmann, Peregrin Gravani, Johann Friedrich Renner, Karl Gabriel, Brünn Wien, Mähren, Stadtpfarrkirche, Kirchenmusikbetrieb, Kapellmeister, Stadttürmer, Musiker, Sänger, Sängerknaben, Musikalien, Musikinstrum
Klíčová slova anglicky	Vienna, Moravia, parish churches, church music practice, Regens Chori, Organist, tower keeper, musicians, fundatists, inventories, music sheets, musical instruments, vocal instrumental music, Josephinian reforms, social status of the musicians
Anotace	Předkládaná disertační práce se věnuje chrámovému hudebnímu provozu farních kostelů v pozdním 18. století ve středoevropském prostoru. Toto téma bylo doposud prozkoumáno pouze částečně, což souvisí především se skutečností, že základní hudebně-historický výzkum jednotlivých lokalit v druhé polovině 18. století nebyl prováděn zcela systematicky. Z těchto důvodů se předložená práce zaměřila na chrámový hudební provoz dvou vybraných kostelů, které byly pod patronátem městské rady. Brněnský farní kostel sv. Jakuba i katedrála a farní kostel sv. Štěpána ve Vídni byly pod dohledem duchovní i světské vrchnosti. To se odráží především v šíři zachovaných primárních pramenů k hudebnímu provozu a personálnímu obsazení hudebních kůru. Liturgický provoz zahrnoval bohoslužby během týdne i slavnostní liturgii o nedělích a svátcích, která byla doprovázena převážně vokálně-instrumentální hudbou. Proto bylo pro kostely nezbytné vydržovat vlastní hudebníky a fundatisty. Mimoto se v městském prostředí na hudebním provozu podílel také ansámbl městského věžného; městský věžný byl zavázán spolu se svými hudebníky pravidelně se účastnit hudebních produkcí v městském farním kostele. Jednou z důležitých událostí, která se týkala kostelu jakožto prostoru, ve kterém se provozovala hudba, byl přesun chrámového ansámblu z postranních kůru blízko u presbytáře na západní kůr, kde se nacházely velké varhany. Podařilo se též doložit, že provádění hudby na západním kůru zde bylo z počátku vyžadováno pouze o největších svátcích. K tomu však bylo nutné posílit zvuk souboru rozšířením o další zpěváky a instrumentalisty. S hudebním provozem souviselo také kopírování nových skladeb pro potřeby kostela. Zájem o evidenci nově pořízených hudebnin dokládají dochované hudební inventáře, kterým byla též věnována pozornost. Role magistrátu se projevovala především v personálních otázkách – městská rada měla v obou případech rozhodující slovo při výběru hudebníků a obsazování volných pracovních míst. Finanční i sociální situaci chrámových hudebníků neblaze ovlivnil nový bohoslužebný řád a poměrové přerozdělení farníků do nově ustanovených farností, obojí z nařízení císaře Josefa II. Hudebníci se též obraceli s žádostmi o řešení své obtížné životní situace na městskou radu. Vzhledem k tomu, že se v případě přerozdělení farností a nového bohoslužebného řádu jednalo o rozhodnutí panovníka, neměly městské rady v tomto ohledu mnoho pravomocí ani prostředků pro navýšení platů hudebníků. Jak dokládají žádosti o místa a protokoly z jednání magistrátu, bylo možné uvolněné místo chrámového hudebníka i tak rychle obsadit, a přitom vybírat ze zkušených profesionálních hudebníků.
Anotace anglicky	The theses deals with the church music practice in parish churches in the late 18th century in the Central European area. This topic has only been partially explored so far, which is mostly due to the fact that basic musical/historical research of individual locations in the second half of the 18th century was not carried out systematically. It is for these reasons that the submitted work focused on church music operation in two selected churches, which were under the patronage of the city council. The Church of St. James in Brno and St. Stephen's Cathedral in Vienna were supervised by ecclesiastical and secular nobility. This is primarily reflected in the breadth of preserved primary sources of musical practice and staffing of the choir loft. Liturgical operation included worship services during the week, as well as festive liturgy on Sundays and public holidays, which was mainly accompanied by vocal instrumental music. It was therefore necessary for churches to keep their own musicians and "fundatists". The tower keeper ensemble also participated in musical operation in the urban environment; the tower keeper was obliged, along with his musicians, to regularly participate in music productions in the town's parish church. One important event concerning the church as a music venue was the movement of the church ensemble from the side choir loft near the presbytery to the western choir loft where the large organ was located. It was also proven that the performance of music in the western choir loft was initially only required on the greatest holidays. However, it was necessary to amplify the sound of the ensemble by adding additional vocalists and instrumentalists. Musical practice also included copying new compositions for the needs of the church. Interest in recording newly acquired music is evidenced by preserved music inventories, which was also paid attention. The role of the city council primarily manifested itself in staff issues - in both cases the city council had a decisive say in the selection of musicians and filling vacancies. The financial and social situation of church musicians was unfavorably influenced by the new worship order and the redistribution of parishioners to newly established parishes, both ordered by Emperor Joseph II. Musicians also asked the city council to resolve their difficult life situation. Given that this was the decision of the monarch in the redistribution of parishes and the new worship order, city councils did not have much authority or means to increase the salaries of musicians in this respect. Research shows that musicians not only lost income from brotherhoods and endowment funds, but also a portion of their allowance. But as evidenced by applications for positions and protocols from city council meetings, the vacant position of a church musician could be filled quickly while choosing from experienced professional musicians.
Soubory	Žádné záznamy...